Přestože se může zdát, že se jedná o přežitek z minulých “drilovacích” dob, prospěšnost učení básniček či písniček je v následujícím:
🧠 Rozvoj a stimulace dlouhodobé paměti = procvičování a tím pádem i postupný rozvoj dlouhodobé paměti patří k základním předpokladům hladkého vstupu do 1. třídy.
🔝 Rozvoj jazykového citu = postupné osvojení správného skloňování a slovosledu.
🗣 Rozvoj komunikačních dovedností = rozšiřování slovní zásoby (děti se v básničkách či písničkách učí nové slovní obraty), což hraje roli při uplatňování dítěte v kolektivu, tj. pojí se s tím vykomunikovat si s dětmi a pedagogy, co má na srdci.
👂 Sluchové vnímání = dá se cvičit od 4,5 let nejprve pomocí vytleskávání slabik, jednoduchých rýmů (např. Rýmuje se les x pes? nebo Které z těchto slov se rýmuje: kůl, hůl nebo míč?, Zní ti stejně máma a máša?), později můžete přidat určení první hlásky ve slově). Pokud s dítětem cíleně procvičujete sluchové vnímání tvoříte mu tím takto skvělý základ do 1. třídy.
První třída je náročná – jak pro děti, tak i pro jejich rodiče. Děti se setkávají s naprosto jiným režimem/povinnostmi a rodiče porovnávají s vlastními zkušenostmi z prvního ročníku (a mnohdy jsou překvapení s pozdviženým obočím, co vše se změnilo).
Pokud je ve hře umožnit dítěti hladký vstup do nové (a dlouhé!) kapitoly života, tak proč to neudělat, že 👌.
První třída (resp. pedagog a rodiče) nastavují dítěti návyky, ze kterých bude čerpat pravděpodobně po celou jeho “školní kariéru”. Co se během první třídy pokazí (zejména vztah dítěte ke škole v obecnosti), se už velmi špatně napravuje.