Pygmalionovým efektem lze popsat situaci i sled událostí, který je provázen silnou učitelskou vírou, že je možné žáky vzdělávat, posouvat a vychovávat navzdory kterýmkoliv problémům.

Uvedu příklad pozitivního impactu Pygmalionova efektu:

🔦 Pedagog má ve třídě žáka, který má speciální vzdělávací potřeby závažnějšího charakteru ➡ pokud bude pedagog přesvědčen, že je možné žáka posouvat a podle tohoto přesvědčení s ním tak bude i jednat, resp. hledat všemožné způsoby, jak dosáhnout svých. vzdělávacích cílů ➡ pak žák tomu rovněž uvěří a skutečně se mu podaří dosahovat lepších výsledků. Tento jev vídám ve školství od roku 2018.

Opakem je Golemův efekt, který nastává ve chvíli, kdy pedagog nevěří, že je možné daného žáka vzdělávat tak, aby posouval své limity ↘ pedagog s ním takto bude jednat, nebude vyhledávat možné cesty ↘ žák tomu rovněž uvěří a skutečně se nebude rozvíjet a posouvat ⤵ . I tento jev vídám ve školství od roku 2018.